Záběr

Záběr je jeden průchod natáčení: kamera běží, odehraje se dění a kamera se zastaví. Každý průchod se čísluje a označuje, aby ho později bylo možné najít ve střihu. Dvouminutová scéna může sestávat z dvaceti záběrů, z nichž se nakonec použijí tři.

Proč jich je tolik

Nejčastější mylná představa začátečníků je, že se záběr opakuje tak dlouho, dokud ho herci neodehrají „správně“. Ve skutečnosti většina opakování nemá s herci vůbec nic společného. Opakuje se proto, že stejnou akci potřebujeme z několika pozic, protože vzniká bezpečnostní materiál nebo protože nevyhovoval nějaký technický faktor.

Nejčastěji se to ohlašuje scénou a číslem, například „scéna čtyři, záběr sedm“. Číslo slouží pouze k přiřazení ve střihu. Není to počítání tvých neúspěšných pokusů, i když to třetí natáčecí den tak může působit.

Co přeruší průchod

• Zvuk: letadlo, lednice, mobil v sousední místnosti, vrzající podlaha. Zvuk je vůbec nejčastějším důvodem k přerušení.
• Světlo: stín tam, kde žádný být nemá, mrak před oknem, lampa v záběru.
• Návaznost: něco neodpovídá předchozímu záběru, viz Continuity.
• Technika: ztracené zaostření, plná paměťová karta, kabel v záběru, nedokonale provedený pohyb kamery.
• Průběh: někdo vstoupí do záběru, pohyb začal příliš brzy, pozice nesedí.

Teprve potom přicházejí obsahové důvody. A i ty většinou znamenají jen doladění: drobnost v načasování, pohled, který trval o sekundu déle.

Opakování není hodnocení

Záběr, který se natáčí už popáté, nic nevypovídá o tvé způsobilosti. Zkušené týmy proto říkají, proč se opakuje — „ještě jednou, měli jsme tam zvuk“ místo beze slov proneseného „ještě jednou“. Když nikdo nic neřekne, můžeš se zeptat. Odpověď nikoho nic nestojí a zbaví tě zbytečného napětí.

Naopak platí: Průchod, který sám považuješ za nepovedený, může být přesně ten, který se použije. Hodnocení probíhá ve střihu, ne na place.

Rozvržení sil

Mnoho záběrů znamená fyzické opakování, často po dobu několika hodin. To je část práce, která se nejvíce podceňuje. Konkrétně pomáhají dvě věci:

Za prvé: aktivně si řekni o pití a přestávky. Mezi jednotlivými průchody je čas a nikdo neočekává, že ho necháš nevyužitý. Za druhé: když si všimneš, že už to fyzicky nejde, řekni to před dalším záběrem, ne uprostřed něj. Naplánované zastavení zabere deset minut, přerušení během natáčení stojí celý průchod.

Zastavit můžeš přesto kdykoli — k tomu slouží povel Cut, který nepřísluší pouze režii. Jak takový den celkově působí, popisuje článek o natáčecím dni od příjezdu až do konce pracovní doby.